Epidemiolog Rastislav Maďar upozorňuje, že další pandemie podle něj dříve či později přijde. Za hlavní otázku považuje její načasování a průběh. Nová pandemie by podle něj mohla být závažnější než covid-19.

Riziko podle epidemiologa zvyšuje především rychlé cestování. Člověk se může podle jeho vysvětlení nakazit v jiné části světa a ještě před nástupem příznaků se vrátit domů. Maďar jako příklad zranitelnosti uvádí případ hantaviru na výletní lodi, kde se nákaza podle jeho popisu přenesla z hlodavců. Zároveň upozorňuje, že u jiného, snadněji vzduchem přenosného viru by podobná situace mohla mít závažnější dopady.

Mezi další rizikové faktory řadí urbanizaci, nedostatečnou infrastrukturu v rychle rostoucích městech a častější kontakt lidí s prostředím obývaným zvířaty. Roli podle něj hraje také migrace související s konflikty a zhoršujícími se klimatickými podmínkami.

Oteplování podle Maďara přispívá k šíření některých přenašečů nemocí do nových oblastí. Zmiňuje komáry rodu Aedes, kteří mohou přenášet například dengue a chikungunyu, i posun výskytu klíšťat na sever. Uvádí také šíření západonilské horečky v Evropě. Tyto informace v článku prezentuje jako důsledky klimatických změn a změn prostředí.

Za nejpravděpodobnější původce další pandemie Maďar považuje nově zmutovaný virus chřipky, který by mohl přejít ze zvířat na člověka, případně nový koronavirus. Upozorňuje také na význam očkování a epidemiologického dohledu. Ebolu naopak nepovažuje za nemoc s největším pandemickým potenciálem, protože se podle něj přenáší především krví a pacienti jsou infekční až po nástupu příznaků.

Ministerstvo zdravotnictví podle vyjádření pro Blesk připravuje nový úřad, který má fungovat jako nepřetržitý dohled nad epidemiemi. Počítat má s výjezdovými týmy a zásobami ochranných pomůcek. Příslušná legislativa se podle ministerstva teprve připravuje, takže úřad zatím nevznikl.

Ministerstvo zároveň uvedlo, že upravuje pandemický plán podle mezinárodních doporučení a hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Plán se podle něj nemá soustředit pouze na chřipku, ale na celou skupinu vysoce nakažlivých respiračních onemocnění. Cílem má být lepší koordinace institucí a jasnější rozdělení jejich rolí.