
Případ Alice Bendové otevřel debatu o reklamě na kosmetiku a vlivu algoritmů
Alice Bendová podle článku Blesku řešila kožní reakci po použití opalovacího krému, který propagovala v rámci placené spolupráce. Po natření se měla osypat a vyhledala dermatologa. Ten jí podle zveřejněných informací nasadil kortikoidy. Tyto údaje pocházejí z jednoho mediálního zdroje a nebyly v dodaném materiálu nezávisle ověřeny.
Případ komentoval stomatolog Roman Šmucler, který se věnuje také laserové a estetické medicíně. Upozornil, že lidé někdy přicházejí k lékaři už s požadavkem inspirovaným příspěvkem na Instagramu a očekávají konkrétní krém, injekci, laser nebo zákrok. Podle něj by ale vhodnost postupu měla vycházet z odborných znalostí, zkušeností a posouzení konkrétního pacienta.
Šmucler zároveň poukázal na to, že sponzorovaný obsah může stírat hranici mezi reklamou a odbornou radou. Sociální sítě podle něj dokážou výrobek zviditelnit, nemohou však rozhodnout, zda je bezpečný právě pro daného člověka.
Bendové popřál rychlé uzdravení a ocenil, že podle jeho vyjádření problém nezatajila. Případ označil za možnou připomínku, aby se lidé před zásahem do obličeje nebo těla nejprve poradili s odborníkem, a nespoléhali pouze na doporučení algoritmů.


